Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Výpočet dovolené ve světle novely zákoníku práce

3. srpen 2020

Dlouho očekávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „novela“ a „zákoník práce“), jejímž cílem bylo zjednodušit realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, podpořit komunikaci mezi smluvními stranami a zjednodušit výkon samotné práce, již úspěšně prošla legislativním procesem a byla dne 26. 6. vyhlášena ve Sbírce zákonů. Novela zákoníku práce má dělenou účinnost s tím, že změny, které nejsou vázané na kalendářní rok ani na veřejné rozpočty, nabývají účinnosti již 30. července 2020, a některé změny, například zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová úprava výpočtu dovolené a náhrada újmy na zdraví, nastanou s účinností od 1. ledna 2021.

Mezi nejzásadnější změny, které novela přináší, je nová koncepce dovolené, jejímž cílem je, podle důvodové zprávy, přinést přesnější, a především spravedlivější určování dovolené, která bude namísto odpracovaných dnů převedena na odpracované hodiny, přičemž rozsah dovolené bude vycházet z týdenní (kratší) pracovní doby.  „V důsledku toho by se v ní měly odrazit i snížené úvazky, například v rámci sdíleného pracovního místa,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Výměra dovolené, druhy dovolené způsob výpočtu.

Dosavadní výměra dovolené zůstává i nadále v týdnech (minimální výměra činí 4 týdny za kalendářní rok u mzdové sféry, 5 týdnů u zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce – ti, kteří odměňují platem, 8 týdnů – pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovníci vysokých škol). Doposud samostatné druhy dovolené budou redukovány na dovolenou za kalendářní rok, její poměrnou část a dále dodatkovou dovolenou, přičemž se zrušuje dovolená za odpracované dny.

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část se nyní budou počítat následujícím způsobem:

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném období právo.  V případě. Že zaměstnanec konal práci za výše uvedených podmínek práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Jinak řečeno, zohlední se, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně podle toho bude mít nárok na dovolenou.

Příklad: Zaměstnanec, který je odměňován mzdou, pracuje v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hodin týdně. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Délka dovolené za kalendářní rok činí: 37,5 x 4 = 150 hodin dovolené

Příklad: Zaměstnanec, který je odměňován mzdou, pracuje v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hodin týdně. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Délka dovolené za kalendářní rok činí: 37,5 x 4 = 150 hodin dovolené

Pozn. u výsledku který nevychází přesně na hodiny se provede zaokrouhlení vždy směrem nahoru.

Důležité je zmínit, že dovolená bude i nadále primárně čerpána po směnách. Nebude tedy možný postup, kterým by zaměstnavatel nařídil zaměstnanci čerpání dovolené po hodinách, jelikož do zákona přibude nové ustanovení § 218 odst. 6 ZP, které stanoví: „Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny“, Ustanovení § 218 odst. 2 ZP tak fakticky odráží stávající praxi, kdy zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem čerpají půl den dovolené.

Mgr. Martina Halušková

advokátní koncipient

HOLEC, ZUSKA & Partneři