Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Zákaz konkurence u kapitálových obchodních společností v novele zákona o obchodních korporacích

23. červen 2020

V rámci novely ze dne 13. 2. 2020, vyhlášené ve Sbírce zákonů jako zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2020 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), a další související zákony („novela“), dochází také ke změně ustanovení o zákazu konkurence v úpravách jednotlivých kapitálových obchodních společností. Tyto změny jsou poměrně významného charakteru a stojí za pozornost. Novela totiž formuluje pravidla pro zákaz konkurence u jednatelů společnosti s ručením omezeným, členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti s dualistickou strukturou i členů správní rady akciové společnosti s monistickou organizační strukturou společnosti (ve všech těchto případech) jako zcela dispozitivní. Bude tedy napříště umožněno se od ustanovení zákona odchýlit, a to i způsobem úplného vyloučení ustanovení zákazu konkurence.

Změny pro společnost s ručením omezeným jsou popsány v důvodové zprávě a zprávě RIA k novele. Důvodová zpráva k § 199 novely ZOK argumentuje zejména špatným převzetím švýcarské úpravy (jehož výsledkem je § 199 ZOK v účinném znění). Argumentuje tedy zejména ve smyslu výkladových problémů ve vztahu k druhému (a částečně třetímu) paragrafu. Nezdůvodňuje ale, proč by mělo být konkrétně vhodné přejímat švýcarskou úpravu a zavádět plnou dispozitivnost (tedy i změnu prvního paragrafu). Obdobný postup ale navrhuje i pro akciovou společnost.

Důvodová zpráva k § 441 a 442 novele ZOK nejdříve přesvědčivě podkládá důvod pro zrušení prvního odstavce argumentací založenou na komentářové literatuře Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014 a Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013), na kterou se přímo odkazuje. Důvody pro zrušení třetího odstavce, kde akcentuje nejednotnost odborné veřejnosti v otázce jeho výkladu, lze ale označit za nejasné a matoucí. Ačkoliv je navrhována výrazná změna (za kterou můžeme přechod na možnost dispozitivního vyloučení celého institutu zákazu konkurence jistě považovat), je odůvodnění v důvodové zprávě opět jen velice stručné.

Ačkoliv v případě třetího odstavce důvodová zpráva přímo neposkytuje příklady zdrojů, které by mohly dokládat citovanou nejednotnost odborné veřejnosti, nabízí se, že by těmito mohly být myšleny právě již zmíněné komentáře. Ani jeden z uvedených komentářových zdrojů nepřipouští ani možnost zúžení rozsahu zákazu konkurence, tím spíše ani jeden z nich nevyslovuje možnost jeho úplného vyloučení. Zpráva RIA k novele obsahuje shodný argument jako důvodová zpráva, ale ani ona se neodkazuje na žádný konkrétní zdroj. Důvodová zpráva i zpráva RIA argumentují vhodnost přechodu k plné dispozitivnosti dále jen již poměrně obecně, když původní (tj. v současnosti účinnou) úpravu ZOK označují za málo flexibilní, složitou, ne zcela funkční a neposkytující dostatečnou míru autonomie.

Navrhovatel v důvodové zprávě (k § 442) poznamenává, že „ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako povinnost postupovat podle pravidel o střetu zájmů (srov. § 54 až 57). I při střetu zájmů musí člen představenstva vždy jednat v zájmu společnosti (srov. § 54 odst. 3) a s potřebnou loajalitou.“

Z dosavadních reakcí na popisovanou změnu lze zmínit připomínky k návrhu novely České advokátní komory („ČAK“). Česká advokátní komora v ní vyjadřuje své obavy o snížení úrovně ochrany práv menšinových společníků, resp. menšinových akcionářů, a právní jistoty a doporučovala pro novelu vyjít ze znění § 136 a § 195 ObchZ (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), tedy oproti účinnému znění ZOK formulačně jednodušší konstrukci umožňující odchýlení pouze ve formě rozšíření zákazu konkurence. Výtku ČAK formulovanou vůči společnostem s ručením omezením a akciovým společnostem s dualistickou organizační strukturu lze jistě vztáhnout i na akciové společnosti s organizační strukturou monistickou (§ 459 odst. 4 novely ZOK; zákaz konkurence ve vztahu ke členům správní rady), jejíž úprava po novele obsahuje již vlastní úpravu zákazu konkurence.

Pravděpodobně tedy až budoucí praxe po účinnosti novely (tj. 1. lednu 2021) ukáže, zda vyslovené obavy byly oprávněné nebo se navrhovateli a zákonodárci podaří, i přes nepřesvědčivé odůvodnění, zvýšit flexibilitu kapitálových akciových společností, aniž by tím utrpěla zejména práva minoritních společníků a akcionářů.

Mgr. Jan Vacek

Advokátní koncipient