Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Mimořádné moratorium jako krizové insolvenční opatření ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru

4. červen 2020

Dne 24. 4. 2020 došlo k nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „zákon“). Přijatý zákon reaguje na potřebu některých změn v insolvenčním, exekučním a procesním právu, s cílem reagovat na mimořádná opatření přijímaná pro zamezení rozšíření nákazy epidemie SARS CoV-2, která mohou mít ničivé dopady na řadu podnikatelských subjektů. Zákon, též označovaný jako Lex Covid, se mimo jiné dotkl i znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Vzhledem k rozsáhlosti novely je tento příspěvek zaměřen pouze na část změn týkajících se institutu mimořádného moratoria.

Insolvenční zákon v § 115 až 127 upravuje institut moratoria, jehož cílem je zejména dočasně ochránit dlužníka v insolvenčním řízení před prohlášením úpadku a umožnit mu nalézt způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku, případně dosáhnout dohody o vypořádání jeho dluhů s věřiteli. Nová úprava tzv. mimořádného moratoria zakotvená v § 127a, přináší výraznou modifikaci dosavadní úpravy moratoria, s cílem poskytnout dlužníkům dočasně v době mimořádné krize některé úlevy a rychlejší, relativně neformální ochranu.

Návrh na mimořádné moratorium mohou podat v době do 31. srpna 2020 ti dlužníci, kteří jsou podnikateli, a kteří nebyli ke 12. březnu 2020 v úpadku. Návrh přitom není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení.  Pokud se dlužník nacházel v úpadku ještě před krizovou situací, výhody mimořádného moratoria mu nebudou přiznány.

Vyhlášení mimořádného moratoria bude mít obdobné účinky jako standardní moratorium podle stávající úpravy. Bude tedy chránit dlužníky před prohlášením úpadku, realizací zajištění, výkonem rozhodnutí nebo exekucí (nikoliv však před uplatněním pohledávek věřitelů žalobou). Stejně tak nová úprava umožňuje dlužníkům hradit peněžité závazky nutné k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření nebo k odvrácení hrozící škody. Mimo to však umožňuje dlužníkovi hradit přednostně ty peněžité závazky, které bezprostředně souvisejí se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria, aniž by toto jednání dlužníka bylo posouzeno jako zvýhodňující vůči některým věřitelům. Dlužníci jsou též chráněni před jednostranným ukončením smluv na dodávky energií, zboží a služeb z důvodu prodlení dlužníka anebo odepřením plnění dle těchto smluv po dobu trvání mimořádného moratoria. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří jen odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria.

Zásadní odlišnost mimořádného moratoria spočívá v tom, že se k jeho vyhlášení nebude vyžadovat předběžný nadpoloviční souhlas věřitelů. Souhlas věřitelů se nahrazuje čestným prohlášením dlužníka dokazujícím jeho poctivý záměr, a to například prohlášením dlužníka, že mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii koronaviru SARS CoV-2, že nebyl ke dni 12. března 2020 v úpadku, nebo že v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.

Mimořádné moratorium lze vyhlásit na dobu 3 měsíců. Tuto dobu může insolvenční soud na návrh dlužníka poté prodloužit ještě o další tři měsíce, jestliže dlužník k tomuto návrhu přiloží seznam svých závazků, o kterém čestně prohlásí, že je k datu podání návrhu úplný a správný, a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí.

Dlužník je v době po podání návrhu na mimořádné moratorium vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, k uspokojení věřitelů v co nejvyšší míře, a je povinen dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Pokud dlužník své povinnosti poruší, anebo uvede nepravdivé skutečnosti ve výše uvedeném čestném prohlášení při návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria nebo v seznamu závazků, hrozí mu riziko vzniku odpovědnosti za škodu či jinou újmu způsobenou tím věřitelům, resp. a ručení členů statutárních orgánů ve smyslu ustanovení § 127 insolvenčního zákona za takovou škodu.

Mimořádné moratorium skončí především uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, v případě, že dlužník nenavrhne jeho prodloužení se souhlasem většiny věřitelů. Pouze v této době, kdy bylo mimořádné moratorium prodlouženo, jej lze zrušit na návrh většiny věřitelů. Před prodloužením mimořádného moratoria může dojít k jeho zrušení i bez návrhu, jestliže dlužník uvedl v návrhu na mimořádné moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání mimořádného moratoria najevo, že dlužník vyhlášením mimořádného moratoria sledoval nepoctivý záměr. Mimořádné moratorium skončí i tím, že insolvenční soud na dlužníkův návrh rozhodne o jeho skončení nebo vyhlásí standardní moratorium. Závěrem uvádíme, že skončí-li mimořádné moratorium uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu na dlužníkův návrh, vyškrtne insolvenční soud dlužníka neprodleně ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Dlužníka tedy po ukončení moratoria z těchto důvodů nebude možné dohledat v seznamu dlužníku ve veřejném insolvenčním rejstříku, čímž dojde vůči dlužníkovi k omezení negativních dopadů plné publicity insolvenčního rejstříku.

Mgr. Martina Halušková

Advokátní koncipient

HOLEC, ZUSKA & Partneři