Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Novela ZOK: společnost s ručením omezeným – část 2.

21. duben 2020

Dne 13. 2. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2020 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), a další související zákony (dále jen „novela ZOK“ nebo „novela“), která nabude v podstatné části účinnosti dne 1. 1. 2021. Vzhledem k rozsáhlosti novely je tento příspěvek opět zaměřen pouze na část změn týkajících se úpravy společnosti s ručením omezeným.

Před přijetím novely ZOK mohli být menšinoví společníci znevýhodňováni a dle důvodové zprávy v extrémních případech i šikanováni, když ZOK stanovoval, že o tom, že bude vyplacena dividenda nepeněžitá a nikoli peněžitá mohla rozhodnout valná hromada (prostou většinou). Novela však tuto možnost vylučuje a vyplacení nepeněžité dividendy může nyní určit pouze společenská smlouva. Pravidlo, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK a společenskou smlouvou, je novelou ZOK přesunuto do obecné hlavy I. části první ZOK, tedy se nově vztahuje na všechny obchodní korporace.

Změny se dočkala i úprava zastoupení člena valné hromady s.r.o. Do účinnosti novely ZOK se aplikoval rozsudek Nejvyššího soudu stanovující, že účelem institutu zastoupení je zajistit členu družstva, který se nemůže zúčastnit členské schůze, možnost podílet se na jejím rozhodování prostřednictvím zástupce, tedy takový člen družstva nemá právo, aby byl současně přítomen na členské schůzi společně se svým zástupcem, pokud s tím ostatní členové družstva nesouhlasí. Nově však zákon výslovně stanoví, že se společníkem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li společenská smlouva jinak a doloží-li tato osoba, že je zavázaná alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník.

Novela ZOK také rozšířila okruh případů, kdy společník nevykonává své hlasovací právo, jelikož výslovně umožňuje společenské smlouvě určit jiný důležitý důvod, pro který společník nemůže hlasovací právo vykonávat. Jako příklad takového jiného důležitého důvodu důvodová zpráva uvádí střet zájmů společníka. Do tohoto ustanovení byla také zapracována judikatura Nejvyššího soudu, kdy se omezení výkonu hlasovacího práva v případě, kdy valná hromada rozhoduje o nepeněžitém vkladu společníka, o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem nebo o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, nebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce, výslovně vztahuje i na společníky, kteří jednají s tímto společníkem ve shodě. Pravidlo, že výše uvedená omezení neplatí v případě, že jednají ve shodě všichni společníci, však zůstává.

Změněno bylo také právo dodatečně hlasovat při nepřítomnosti na valné hromadě. Pro eliminaci právní nejistoty vznikající v situacích, kdy po skončení zasedání valné hromady nebyla zřejmá konečná podoba rozhodování, bude po účinnosti novely možné takto pouze vyjádřit souhlas v případě, že se k přijetí rozhodnutí valné hromady souhlas takového společníka vyžaduje (zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností společníka). Takový souhlas musí být podle nového znění projeven způsobem, který umožní společnosti ověřit totožnost oprávněného společníka a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo, jinak se k souhlasu nepřihlíží. Takto přijaté rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou.

Také hlasování per rollam bylo novelou ZOK uvedeno do souladu s evropským právem, kdy vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí mít formu veřejné listiny i návrh rozhodnutí per rollam. Společníkům se tak zasílá kopie této veřejné listiny a pro větší právní jistotu je výslovně zákonem stanoveno, že rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření společníků, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.

Další změny budou představeny v článku Novela ZOK: společnost s ručením omezeným – část. 3.