Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Částečné zrušení apostilování v rámci Evropské unie

9. červenec 2019

Více než devítileté intenzivní snahy Evropské unie o zjednodušení dosavadního systému uznávání veřejných listin v cizině byly (aspoň částečně) završeny dne 16. února 2019, kdy vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení č. 1024/2012 (dále jen „Nařízení“). Jeho cílem je především omezit byrokracii spojenou s ověřováním taxativně vymezených veřejných listin, neboť přílišné papírování způsobovalo průtahy v řízeních, ale přinášelo s sebou také nemalé finanční náklady spjaté s opatřováním překladů a razítek. V neposlední řadě Nařízení napomáhá ke sjednocování právní úpravy a při odhalování podvodných či padělaných listin vyskytujících se na území jednotlivých členských zemí.

Nařízení obsahuje uzavřený výčet veřejných listin, které jsou osvobozeny od všech druhů legalizace a podobných formalit. Konkrétně se jedná o veřejné listiny stvrzující jednu či více skutečností jako narození, úmrtí, jméno, manželství, včetně způsobilosti jej uzavřít, prohlášení manželství za neplatné, rozvod, registrované partnerství, včetně způsobilosti jej uzavřít nebo jeho zrušení, resp. prohlášení za neplatné, rodičovství, osvojení, bydliště, místo pobytu, státní příslušnost, neexistenci záznamu v rejstříku trestů nebo potvrzení o tom, že je osoba na živu. Výčet zahrnuje i úřední listiny, mezi které lze kupříkladu zařadit notářské zápisy.

Působnost Nařízení se nevztahuje na veřejné listiny, případně jejich ověřené kopie vydané orgány třetích zemí i přes to, že byly vyhotoveny úřady v některém ze členských států EU.

Nařízení nově také zavádí institut tzv. vícejazyčného standardního formuláře, jehož vzor je obsažen v příloze Nařízení. Podstatou je, že pokud je tento formulář součástí veřejné listiny prokazující některou z výše uvedených skutečností, nemohou úřady po občanovi jiného členského státu EU vyžadovat překlad této listiny, což by mělo vést ke snížení nákladů za oficiální překlady listin. Nicméně úřady mají právo tzv. správního uvážení, tedy v případě, že úřad nepovažuje informace obsažené ve formuláři za dostatečné pro zpracování listiny, ke které byl přiložen, může účastníkovi řízení, který listinu předložil, stanovit povinnost vyhotovit její překlad navzdory předloženému formuláři.

V rámci boje proti podvodným a falešným veřejný listinám zavádí Nařízení zvláštní mechanismus spolupráce mezi orgány jednotlivých států EU, které dané listiny vydávají, resp. přijímají. Pokud přijímacímu orgánu vzniknou pochybnosti o pravosti předložené listiny a sám není schopen nastalý problém vyřešit, má právo si po orgánu, který listinu vydal, vyžádat doplňující informace.

Dalším vytyčeným cílem Evropské unie je rozšířit působnost Nařízení i na výpisy z obchodních rejstříků. Dle současné právní úpravy musí být předkládané výpisy v jiných členských zemích opatřeny apostilou a překladem. Nejpozději do 16. února 2021 je však Evropská komise povinna zvážit vhodnost zahrnutí veřejných listin týkajících se právní formy a zastupování za společnost, tedy zmíněných výpisů z obchodních rejstříků, do taxativního výčtu Nařízení.

Mgr. Aneta Břeská

advokátní koncipient, Holec, Zuska & Partneři