ePravo: Právnická firma roku 2012
Vítěz v kategorii práva duševního vlastnictví. Doporučovaná kancelář pro oblast pracovního práva a veřejné zakázky
ePravo: Právnická firma roku 2013
Doporučovaná kancelář pro oblast pracovního práva a veřejné zakázky
ePravo: Právnická firma roku 2014
Velmi doporučovaná kancelář pro právo duševního vlastnictví a doporučovaná kancelář pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2015
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví, práva informačních technologií a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2016
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví, práva informačních technologií a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2017
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2013-2016
Opakovaně doporučovaná kancelář pro právo duševního vlastnictví, veřejné zakázky, právo informačních technologií a pracovní právo.
Asociace PPP
Ocenění kanceláře za přínos rozvoji PPP v letech 2007, 2009 a 2011.
Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Ohlédnutí za rokem 2018

3. leden 2019

Vzhledem k tomu, že rok 2018 byl kromě jiného bohatý také na události v oblasti práva, rozhodli jsme se za účelem ohlédnutí se za tímto rokem sestavit chronologický výčet vybraných novinek napříč právními odvětvími, které v tomto roce nastaly.

Minimální mzda

Dne 1. 1. 2018, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů došlo ke změně minimální mzdy následujícím způsobem: základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin byla zvýšena z 11 000 Kč na 12 200 Kč za měsíc a minimální hodinová mzda byla zvýšena z 66 Kč na 73,20 Kč za hodinu.

Řízení o poskytnutí dotace

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 367/2017 Sb., která se výrazně dotkla procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. Hlavní změnou, kterou novela přinesla, je, že se na řízení o poskytnutí dotace a na rozhodnutí o poskytnutí dotace podpůrně vztahuje obecná právní úprava správního řízení obsažená v zákoně č.  500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Evidence skutečných majitelů

Dne 1. 1. 2018 byl zákonem č. 368/2016 Sb. změněn zákon o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb.) a tím byla zřízena Evidence skutečných majitelů právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů v evidenci svěřenských fondů. Tato novela, upravující zejména zákon proti praní špinavých peněz č. 253/2008 Sb., implementuje tzv. AML směrnici, jejímž účelem je předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Touto novelou došlo ke vzniku povinnosti oznámení skutečných majitelů rejstříkovému soudu. Přičemž skutečný majitel je fyzická osoba, která zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Zápis skutečného majitele musí proběhnout u právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. 1. 2019; u ostatních právnických osob z jiných veřejných rejstříků do 1. 1. 2021.

Platební styk

Dne 13. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který byl přijat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015, o platebních službách na vnitřním trhu. Nový zákon o platebním styku s sebou přináší mimo jiné implementaci ustanovení s následujícím obsahem: zákaz zpoplatnění plateb kartou, snížení limitu odpovědnosti při zneužití karty, povinné dvojí ověření identity při platbách a další.

Otcovská poporodní péče

Dne 1. 2. 2018, kdy nabyl účinnosti zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo k zavedení nové dávky otcovské poporodní péče, na níž má v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními zákona o nemocenském pojištění nárok pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem (dle matričního zápisu) a pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku (př. pěstoun). Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou a činí 1 týden. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře

V návaznosti na svůj právní názor vyslovený v tzv. Platovém nálezu (ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1378/16) vydal Ústavní soud dne 3. 4. 2018 další nález (sp. zn. IV. ÚS 1200/16) týkající se poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře, jejichž žádání je možné na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od Platového nálezu, ve kterém bylo řešeno poskytování informací o odměňování tajemníka a vedoucích odborů magistrátu statutárního města, byla tentokráte před Ústavním soudem projednávána věc, ve které se jednalo o poskytnutí informací o platu pedagoga, konkrétně učitele základní umělecké školy. Tento nález lze vnímat jako upevnění právního názoru nastoleného Platovým nálezem, který poněkud rozšířil podmínky, za kterých lze poskytnutí informace odepřít, čímž byl oproti dosavadní judikatuře (zejména Nejvyššího správního soudu) průlomovým.

GDPR

Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost General Data Protection Regulation, což je pracovní označení nového nařízení EU, které od tohoto data na území celé EU jednotným způsobem nastavuje ochranu práv jednotlivců s ohledem na jejich osobní údaje. Povinnosti, které vyplývají z nové právní úpravy, jsou určeny jakékoliv právnické nebo fyzické osobě, která o obyvatelích EU sbírá, zpracovává a uchovává jejich data formou plně nebo částečně automatizovaného zpracování nebo formou neautomatizované evidence. Hlavní principy zpracování osobních údajů pak spočívají především v tom, že by správci a zpracovatelé nadále měli dbát toho, aby úkony a operace, které s osobními údaji provádějí, byly (i) zákonné, korektní a transparentní, (ii) omezené na konkrétní výslovně vyjádřené a legitimní účely, s nezbytně minimálním rozsahem zpracovávaných osobních údajů, a zejména (iii) k těmto účelům přiměřené a zajišťující náležité zabezpečení osobních údajů.

Dávka dlouhodobého ošetřovného

Nabytím účinnosti zákona č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ke kterému došlo dne 1. 6. 2018, byla zavedena dávka dlouhodobého ošetřovného, v souvislosti s níž mají oprávněné osoby možnost čerpat pracovní volno až 90 kalendářních dní s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu ze systému nemocenského pojištění. Nárok na dávku dlouhodobého ošetřovného má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou; podmínkou pro nárok je, že u ošetřované osoby došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala alespoň 7-denní hospitalizaci, a v den propuštění je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Přijetí do mateřské školy

Dne 1. 8. 2018 prezident podepsal zákon, který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2018, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 167/2018 Sb., kterým se mění tzv. školský zákon – zákon č. 561/2004 Sb. - a který mimo jiné ruší povinnost mateřských škol k přijetí dítěte mladšího 3 let a zároveň staršího 2 let, jejíž zavedení obsahoval zákon č. 178/2016 Sb.

Vymezení záchranářské uličky

Dne 1. 10. 2018 došlo k nabytí účinnosti ustanovení, které definuje tzv. záchranářskou uličku, a je obsaženo v zákoně, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 193/2018 Sb., který novelizuje zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon o silničním provozu a zákon o pozemních komunikacích. Prostřednictvím této novely došlo mimo jiné k definování tzv. záchranářské uličky následujícím způsobem: Není-li dálnice nebo silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, jsou řidiči vozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy, při tom smějí vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Jsou-li v jednom směru jízdy více než dva jízdní pruhy, vytváří se tento prostor mezi jízdním pruhem, který je nejvíce vlevo, a k němu přiléhajícím jízdním pruhem. Do tohoto prostoru smějí vjet pouze vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích.

Ústavní soud

Dne 1. 12. 2018 vešlo v účinnost ustanovení zákona č. 173/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu a zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Toto ustanovení má za cíl odstranit nerovnost mezi ústavními soudci a ostatními občany, co se týče stíhání za přestupek – ústavní soudce bude moci, obdobně jako poslanci a senátoři, požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci. I v takovém případě mu však kárný senát Ústavního soudu může uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem.

Maření spravedlnosti

Dne 5. 12. 2018 došlo prezidentem k podepsání novely trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) – zákona č. 287/2018 Sb., který obsahuje nový trestný čin „maření spravedlnosti“, jehož podstatou je vědomé předložení padělaného nebo pozměněného věcného nebo listinného důkazního prostředku, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, za účelem zahájení řízení před soudem, mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo jeho předložení v takovém řízení, včetně jeho samotného padělání nebo pozměnění. Nicméně tento trestný čin se bude týkat jen důkazních prostředků majících podstatný význam pro rozhodnutí, kdy otázka podstatnosti bude vyhodnocována vždy dle konkrétního případu. Tato novela nabyde účinnosti dnem 1. 2. 2019.