Úvod  |  Publikace  |  Může zanedbání kontroly...

Může zanedbání kontroly zaměstnance vést až ke zrušení organizace?

15. leden 2012

ČLÁNEK - Dnem 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákon zavádí dosud u nás neznámou koncepci trestní odpovědnosti organizací.

Na koho se zákon nevztahuje?

Zákon se nevztahuje pouze na dva typy právnických osob, a to:

·  na Českou republiku (tedy i její organizační složky jako ministerstva apod.) a

·  na územní samosprávné celky (tedy obce, města, kraje) při jejich výkonu veřejné moci (nikoli tedy v rámci jiných činností, kdy např. vstupují do obchodně-právních vztahů apod.).

Zákon se tedy vztahuje i na organizace typu občanských sdružení, nadací a jiných neziskových organizací, škol a veřejných institucí apod., samozřejmě na všechny obchodní společnosti, družstva, společenství vlastníků atd.

Kdy nastává trestní odpovědnost právnické osoby?

Právnická osoba se dopustí trestného činu, jestliže jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti spáchá protiprávní čin

·  statutární orgán resp. jeho člen (tedy jednatel, člen představenstva) nebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (tedy např. prokurista, osoba jednající na základě plné moci – advokát, daňový poradce, obecný zmocněnec apod.)

·  jiná osoba, která vykonává řídící nebo kontrolní činnost nebo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby

·  zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, a za podmínky, že jeho jednání lze právnické osobě přičítat (viz dále).

Kdy může nastat trestní odpovědnost právnické osoby za jednání jejího zaměstnance?

Trestní odpovědnost organizace za jednání jejího zaměstnance může nastat tehdy, pokud se zaměstnanec dopustil protiprávního jednání při plnění pracovních úkolů (tím je v podstatě automaticky dán požadavek, že trestný čin je spáchán v rámci činnosti organizace), a to:

·  na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu statutárních či jiných výše uvedených orgánů resp. osob oprávněných za právnickou osobu jednat či vykonávajících na ni kontrolu nebo rozhodující vliv nebo proto

·  že tyto orgány neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která lze na nic spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jejich nadřízených, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Jinými slovy zanedbání kontroly činnosti zaměstnance, který se při plnění svých pracovních úkolů dopustí zákonem kvalifikovaného protiprávního jednání, může založit trestní odpovědnost právnické osoby a vést k trestnímu řízení proti ní.

Protože výčet trestných činů téměř dosahuje počtu 80 a pokrývá široké spektrum oblastí (od životního prostředí přes informační technologie a data, daňové povinnosti, veřejné zakázky a soutěže apod.), může nový zákon představovat poměrně reálné nebezpečí pro řadu firem a organizací, a to jak ve formě postihu reálného porušování zákona, tak i ve formě zneužívání práva jinými subjekty v rámci nekalých konkurenčních praktik. Za porušení zákona hrozí právnickým osobám široká paleta trestů od peněžitého trestu, přes trest propadnutí majetku, zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek či účasti v soutěžích, až po trest zrušení organizace.

Jak takové situaci předcházet?

Jak se zdá, jediným reálným způsobem, jak čelit trestní odpovědnosti za protiprávní jednání zaměstnanců, je řádně nastavený a důsledný systém KONTROLY. Organizace nebude trestně odpovědná, pokud prokáže, že svoji kontrolní činnosti vůči zaměstnancům nezanedbala. Půjde tedy o nezbytný ucelený systém vnitřních kontrolních předpisů a mechanismů, používaných v rámci tzv. risk managementu, metod vzájemné kontroly „více očí“, vypracovaný systém organizačních a podpisových oprávnění, vymezení popisů práce apod.

JUDr. Karel Zuska